Máte postavu modelky. Nebavilo by vás zkusit tuto profesi?

„Díky mému povolání bývám fotografována profesionálními fotografy s perfektními vizážisty a vším, co k tomu patří. Focení se mi líbí, ale když trávím hodiny v pózách, mám pocit, že jde o vymývání mozku. Asi by mě to nebavilo. Lituji modelky, protože leckdy nejsou pózy příjemné, pořád čekáte, musíte se tvářit, mít výraz. Rozhodně bych neměnila."

Potrpíte si na módní výstřelky?

„Někdy mám na ně chuť Musíte ale vědět, co se k čemu hodí, co jdete hrát. Když hraji s orchestrem, mohu si dovolit výstřednější róbu, která je pro diváka zážitkem. Líbí se mi hezké věci, tak proč jich nevyužít, dokud si je mohu dovolit nosit."

Jste pro boření konvencí?

„Ano. Hlavně kvůli mladým lidem. Mnozí si představují, že neposlouchám populární hudbu, jsem stále vážná, sedím doma a cvičím na housle. To je nesmysl. Posluchači se rádi dívají, když někdo vypadá k světu. Musím být upravená, nalíčená a načesaná, protože to vše patří k estetickému dojmu. Vážná muzika je veselá, obsahuje spoustu hudebních vtipů. Snažím se lidem ukázat, že nejsme nijak ponuří. Ráda poslouchám populární hudbu, třeba Whitney Houston, Stinga, Phila Collinse či Queen. Musím načerpat energii někde jinde a odreagovat se. Moc ráda chodím do společnosti, jezdím na koni a na horském kole, hraji počítačové hry. Nežiji jen muzikou. Muzikanti jsou normální lidé s normálními potřebami."

Pořídíte si rodinu?

„Určitě. Rodina je pro mne na první místě. Obdivuji matky, které mohou v šestinedělí hrát, ale já bych byla raději doma s miminkem. Housle neženu tak, aby byly upřednostňovány Potřebuji dobré zázemí, protože kdybych ho neměla, nemohla bych pracovat. Psychická pohoda je moc důležitá věc. Děti mám ráda a přála bych si jedno nebo dvě."

Existují momenty, kdy ztrácíte sebevědomí?

„Jistě. Mám spíš problém, že jsem vychovaná bez přílišného sebevědomí ze škol a ani z rodiny ho moc velké nemám. Teďsi ho dodávám u Marty Líbalové, která působí na Královské dánské akademii v Arhusu. Sebevědomí mi na čas zvedne nějaký pěkný koncert. Mám až přehnaně velkou zodpovědnost a kdybych jí měla méně, možná, že by mi bylo lépe. Ovšem někteří lidé ji zase nemají vůbec, vylezou na pódium, předvádějí na něm bůhvíco a pak se tváří, jak byli dobří."

Kdy a kde se naopak cítíte jako ryba ve vodě?

„Na pódiu ve chvíli, kdy koresponduje můj vztah s publikem, kdy mě lidé inspirují. Potom cítím, že mám spoustu nových nápadů. Je tak krásné vidět ovace a vnímat nadšené a spokojené obecenstvo. V soukromí pak jsem jako ryba ve vodě na koni."