Václav

Mladí houslisté se každoročně sjíždějí do Luhačovic. Na organizaci tamních interpretačních kurzů se podílí Václav Hudeček. V minulosti mnohokrát pozván do zahraničí, aby uspořádal kurzy pro talentované mladí houslisty. Učil v Kanadě, Japonsku či Německu, ale bylo mu trochu líto, že své znalosti předává pouze cizincům. "Nicméně před pěti lety mě poprosil můj učitel z dětství Bohumil Kotmel, zda bych s ním nevedl kurzy v Kroměříži. S politováním jsem odmítl, protože termín byl v době, kdy jsem měl už dohodnuté koncerty, ale pořadatelé o mojí účast usilovali, že termín dokonce posunuli na dobu, kdy jsem měl volno. Jsem moc rád, že se z kurzů stala tradice, letos se konaly pošesté. Jenom se přesunuly z Kroměříže do Luhačovic a dělám je sám," připomíná věhlasný houslista dodává, že i když existují určité testy, zda má dítě hudební sluch a cit pro rytmus, odhadnout, jestli je opravdu talentované, je nesmírně těžké. "Pedagog může brzy zjistit, jak rychle se dítě učí nové věci a jak je s nástrojem "strostlé", ale jestli se z něj stane vynikající sólista, to se nepozná, protože samotná praxe je složitý proces spojený s dřinou, s neustálým prověřováním fyzických i psychických sil."

Spravedlivý učitel
Václav Hudeček velice rád vzpomíná na slavného Davida Oistracha, jehož žákem byl od roku 1970 do roku 1974. "David Oistrach byl naprosto výjimečná osobnost. Dobrých vlastností měl tolik, jako by se na něm usadili všechny od těch jeho kolegů, kteří jimi nedisponují.
Myslím si ale,že nejvíc mě dojímalo, jak se David stará o mladé houslisty,bez ohledu na to, čí byli žáci.Byl spravedlivý,nesnášel protekcionářství a na soutěžích vždy usiloval,aby zvítězili ti,kteří si to právem zaslouží.V našich končinách věc neslýchaná.Velmi mě to inspirovalo, a když jsem dostal příležitost pokračovat v jeho odkazu, uvědomil jsem si, že je třeba podpořit nadané děti i po hmotné stránce, a začal jsem shánět finanční prostředky. Stalo se dobrou tradicí, že nejlepší účastník mých kurzů získá jako první cenu mistrovský nástroj a dostane příležitost zahrát si přibližně dvacet koncertů na mém vánočním turné, kde v důstojných podmínkách začíná svou kariéru. Už čtyři talentovaní houslisté vlastní krásné housle. Ty letošní postavil mistr houslař Josef Holpuch z Lubů u Chebu bez nároku na odměnu, také mistrovský smyčec byl darován z dílny mistra Luboše Odlase. Housle i smyčec získal letos čtrnáctiletý Jiří Vodička z Ostravy. Kurzy bych nemohl dělat bez vzácné a nezištné podpory dalších firem i jednotlivců."

Strašlivý rok 1974
David Oistrach byl prý také ohromný psycholog a znalec lidí. "Po jednom náhodném setkání s jedním nejmenovaným kolegou mi řekl:"Václave, když tě někdo oslovuje drahý příteli a objímá tě, vůbec to neznamená, že je tvůj přítel. Víš, muzika je nádherná, ale ty věci okolo…" To, že intriky a závist nejsou v oblasti vážné hudby výjimečnou záležitostí, poznal Václav Hudeček na vlastní kůži už v mládí. Rok 1974 byl v jeho životě nejtěžší:"V únoru mi zemřel otec a v říjnu David Oistrach. V témže roce mi Pragokoncert zakázal spolupráci s londýnskou agenturou Victor Hochhauser, která mě v té době zastupovala. Bylo to pozvolné utahování smyčky závisti, které započalo v roce 1967, kdy mně tehdejší ředitel Supraphonu znemožnil uzavření exkluzivní smlouvy s jednou z nejprestižnějších světových gramofonových firem DECCA, a přestože mému otci slíbil, že mi vytvoří stejné, ne-li lepší podmínky, postaral se, abych neměl vůbec žádné. Svou první desku u Supraphonu jsem natočil až v roce 1992."

Význam lásky
Jak se člověk ubrání nepřízni osudu, aby nezahořkl a všechno nevzdal? "Pomohla mi láska - a myslím to bez nadsázky. Láska mé ženy, spřízněných duší, láska mého publika, které skoro čtyři desetiletí plní koncertní sály do posledního místa. Nikdy se člověk nesmí vzdát dobré vůle k životu, ať je sebehůř. Zlo, jež mě po léta pronásledovalo, inspirovalo moji ženu k napsání knihy Sedmihlásek, kterou mi darovala k padesátým narozeninám. Podlost a krutost kreatur, které ničí vztahy, hodnoty, kulturu budovanou po tisíciletí, přetavila do podoby literárního šperku a po jeho přečtení zůstává v mém srdci jen krása."

Václav Hudeček
Nejznámější současný český houslista. Narodil se 7.června 1952 v Rožmitále pod Třemošínem. Debutoval v roce 1967 s londýnskou Royal Phylharmonic Orchestra. Absolvoval obrovské množství turné po celém světě, patří k předním virtuosům. Na deskách a CD vyšla celá řada jeho nahrávek Mozarta, Beethovena, Dvořáka, Brahmse aj. Je ženatý (od roku 1977) s herečkou a spisovatelkou Evou Hudečkovou ( rozenou Trejtnarovou ).

Gabriela
Mezinárodní hudební festival a mistrovské interpretační kurzy Barokní perly se konají v Plasech a nejbližším okolí. Kurzy organizuje Gabriela Demeterová a vznikly díky tomu, že známá houslistka houslistka má devět kilometrů od Plasů chatu. "Jednou mě napadlo: Proč tady neudělat mezinárodní hudební festival a interpretační kurzy, když v Plasech, Manětíně, Kozojedech a na dalších místech kolem jsou výjimečné barokní památky? Tento návrh jsem přednesla starostovi Plasů a správci místního konventu a rozhodla, že založím interpretační semináře v různých oborech a mezinárodní hudební festival.
Nejnižší věková hranice pro účastníky je deset let, horní je v podstatě neomezená, mohou se například zúčastnit i studenti konzervatoří a vysokých škol nebo třeba také činní hudebníci."

Zlomená ruka
Gabriela Demeterová je mladá energická dívka, která začala hrát na housle už ve třech letech. "Rodiče mě v dětství opečovávali jako skleníkovou květinku. Neustále jsem cvičila na housle, mezi ostatní děti skoro nesměla, jezdila jsem po soutěžích a vyhrávala, co se dalo. Rodiče přitom pořád měli strach, aby se mi něco nestalo s rukama. Jednou jsem se zase vrátila ze soutěže s první cenou, a proto jsem za odměnu mohla následující den jít ven, hrát si s dětmi. Na úplné rovině jsem spadla a zlomila si ruku. A to takovým způsobem.že pomyšlení na účast v další soutěži bylo naprosto absurdní. Dva měsíce jsem byla mimo provoz, pak následovala dlouhá rehabilitace. Naštěstí ta zlomenina byla čistá, takže nemám žádné trvalé následky, a navíc jsem si zlomila pravou ruku, v níž houslisté drží pouze smyčec. Od té doby si říkám, že přehnaný strach z možného zranění rukou není na místě," dodává odvážně Gabriela, která má kromě houslí ještě jednu vášeň - jízdu na koni.

Nevstává v pět
Na koni kdysi začínala jezdit v Pláních, což je hned vedle Manětína. "Teď jezdím pod odborným vedením samotného pana ředitele Norberta Záliše v proslulém Národním hřebčíně v Kladrubech nad Labem. Ráda se učím, ráda poznávám nové věci a těším se, až se ve svém jezdeckém umění zdokonalím tak, že si budu moci pořídit vlastního koně. Spousta bohatých lidí totiž dnes kupuje koně a jezdí na něm, aniž by jezdecké umění ovládali. Vůbec je nezajímá, co to zvíře cítí. Skoro to hraničí až se společensky uznávaným týráním zvířat." Gabriela plynně mluví třemi světovými jazyky a koncerty si domlouvá sama. Nedávno se vrátila z veleúspěšného turné z Litvy, předtím hostovala v Japonsku. Občas jí mírně vadí věčné licitování o výši honorářů. "Beru to ale jako přirozenou daň za to, že nemusím vstávat v pět ráno a spěchat do fabriky. My hudebníci na volné noze jsme v podstatě podnikatelé."

Hudební sny
O hudbě se Gabriele občas i zdá. "Už se mi párkrát stalo, že mě ze spaní vzbudilo moje vlastní hraní! Slyšela jsem sekvence nějaké skladby, kterou jsem zrovna připravovala, a to mě probudilo. V takových chvílích si říkám:"Tak tady už pozor!"Když vám mozek skladbu přehrává i v noci, je to varovný signál, že člověk je přetažený."Nicméně úplně prvními posluchači každého hudebního kusu, který Gabriela cvičí, obvykle bývají její psi:"Když jsem bydlela u rodičů, měli jsme baseta. Vyl vždycky na úplně stejných místech jedné skladby. Naši mi pak říkali, že když jsem vystupovala v televizi a tahle skladba na obrazovce zazněla, tak náš pes poznal, že to hraji já a vyl zase přesně v tutéž chvíli. Dneska máme s manželem doma nalezence, německého ovčáka, jmenuje se Diblík a je moc hodný, disciplinovaný a vděčný. Když nacvičuji nějakou skladbu, leží na prahu domu a pozorně poslouchá. Kromě něho máme ještě tři kocoury. Ti ale psí vášeň pro hudbu nesdílejí," směje se známá houslistka, která se nedávno představila i jako violistka na novém CD se šesti skladbami barokního skladatele Carla Stamitze.